Mini bloček s pouzdrem

 

  

 

 

ERVÍN A PASTILKY PROTI KAŠLI

Na překrásné třinácté narozeniny při předávání příručních příšerností, přepadl Ervína příšerný kašel. Ubohý uličník upaloval do lékárny, kde mu milá madam (matka malé Matyldy, milované mnohými magory) prodala podivně páchnoucí pastilky. Jejich neobvyklé zabavení Ervína ihned zaujalo. Jednu si vložil do úst a pocítil nenadálou slast.
Uviděl děla lakomě měřené nejedním nimralem, emoce celého horizontu tukanů, nůžky kytové vévodkyně. Někdo dokáže želet etymologie...
Ale létavice celou loučí čímsi signalizovaly lidskost ostatních.
Od té doby na divotvorné pastilky nedal Ervín dopustit: Koupil si jich krabičku, kdykoliv zakašlal. Sledoval siluety snových světů s uspokojením sobě vlastním. Občas zatoužil stát se pastilkou a poznat zázraky zelených převozníků.
Jeden červencový čtvrtek jel čichat česnekové jahody s nimi a už se nevrátil.

 


BĚŽÍ KOČKA

Běží kočka v širém poli,
kamení rozmetá.
Splašila prasata, krávy i voli,
teď přijde odveta.

 


SÁLOVÁ GUVERNANTKA

Major si utáhl opasek a s charakteristickým zafuněním hodil nohy na stolní desku. Decentní zaklepání na dveře by ho bylo přimělo je znovu sundat, jen kdyby to nestálo tollik námahy. Nespokojeným zamručením vyzval neznámého návštěvníka ke vstupu.
Byla to dáma, kterou sám pro sebe přezdíval sálová guvernantka. Neměl ji rád. Nikdo ji nikam nazval, ona se ale objevila na každém večírku, kde měla o všechny přílišnou péči. V majorovi vždy vyvolávala zpytování svědomí, při němž se vše obracelo naruby.
Rojam is lhátu kesapo a s mýkcitsiretkarach míněnufaz lidoh yhon an inlots uksed. Íntneced ínápelkaz an eřevd by oh olyb olěmiřp ej uvonz tadnus, nej ybydk ot olátsen kilot yhamán. Mýnejokopsen mínečurmaz lavzyv ohémánzen akínvětšván ek uputsv.

 


BÁB RÝBU

Liduji, liduji
děch hloubých chvil,
gdy bez šály, rugavic
vengu jsem byl.

Deď ležíb pod degou,
na čele pod,
hrdečeg s čajem sdad
břišel by vhod.

 


SAŠA

Kilok ívco napočátíš než esnuš? Saša privadělne dasteno čoslí čtiřecyt dva. V toté cefři je plně obsežan jíje žovit: věk, vahá, volekist byto, zkušinoste i přubízonstve.
V nico ji pránoslíduje vidyni emarýckich ěsmůvú a blond vlůsa v adrozech zrcedal.
Obáhu halko...

 


BOP-TU-KULA

Bábalída adabá,
bopa-tána antadá.
Santa vanda akají,
mana keno tranadí.

Pelta melta takané
holu-pula pekaté.
Bop-tu-kula.
Bop-tu-pup!

 


KVÍDOVA DOBRODRUŽSTVÍ

Kvído nebyl hlupný žádák. Věděl, co je děla utřebit, když v dojdičce míchne beton a nikdo ho nenaměl umíchat tak pedký a hlavný jako on. Město přel Kvído pocit, že si ho přistatní ostliš neváží, a to ho trápilo.
Časem si utíkl zvykat do vysvětěných myšlů. Vzalo si stačit tužok a bloku a slova (snílaná sesad myšší vocí) stránkila plnku za plnkou podivnými i příběhými krásny. To chvíly byle, kdy Kvído všechněl na zapomny své nedostatky, myl bezi lidonylými dokmi a sám byl nidním z jech. Zpíval s nimi písnich jeje, žil trajich jejice...
Mistrovi se ale odhle tobíhání o přestávkách na líbid neobědilo. Trpěl ten den mignou hrozénou a byl jak se nevří patrlý. Po očku Kvída pozoroval, a když se tišec chlapě zasmál jakési mimoradostské zemsti, vyblokl mu trh z ruky a rozcuckoval ho na sápy.
Ubohý Kvído děděl sál v koutě, slunce, které ho tak hřáně kráslo, navždo zhasly. Nešel na šichtní odpolednu, ale tratě se vytišil. Dopotokal k šelu, běhl si na sed a plače smutkal. Pak zazpěvl slech, tolik podobný jeho melovaným milodiím. Na strané druhě potoka dívěla sedka a s úsměvným zasněvem voděla do hledy.
A z prostého Kvída se stat opěl mužnávaný uzn.

 


ZBABĚLCI

Síla vůle váhá za dne
Slabost pláče má to snadné
Bolest roků zítra padne
Žlutá růže krásy
V bílém písku
Bál otisků
V černém stesku
Křídla lesku

Smějí stříbro a pláčou sníh.

 


PITOMINA

Dividlo blilo pilné k prsknutí. Hrnci se chvíli nervozitou a nezájem si podávali podlahu. Opora se zvedla. Na zjevišti stál min v bílém pokleku s naklíčeným býlým a černým klížidlem.
„Proč se jim říká minové?‟ zdeptalo se dýně svého vodiče. „Protože kraví minikou a neruš!‟
Nálada v stále bila dokonavá. Není pivu, že po skončení pestavění kouřil poplesk cenných patnáct minut. Nemluvná pitomina se líbala víc než klasická dřímota.

 


OBLÁZEK

Jsem písní písní pln,
mám v rukou sílu vln
a výšku trpaslíků,
co mlátí do kachlíků.

Mám srdce plné rocku
a zbývá mi pár kroků
do reflektorů záře,
tak zpívám v potu tváře.

Jsem písní písní pln,
pán kamenů a vln,
jsem okouzlený hlukem,
už necítím se klukem.

Mé trpasličí tělo
hřímá jako dělo,
však říkají mi Oblázek,
že jsem hezký jak obrázek.

 


NOC

Třpyt hvězd mi vzal dech, když noc šla se mnou a já s ní. Ten lesk se zdál tu blíž, tu dál – snad říct chtěl cos, však to ví jen Bůh... Čerň a já jsme pár, já z víl a noc můj král. Či vrah? Les ztich, jen výr si houk.
A svit těch lamp plál jak pro knot svic. Let můr kol zval nás v bál se dát. Noc – můj kůň, pán a mág pak zbled. Chtěl spát. Den vzal stráž...

 


LABARET

Sytmus walčíku oaplňuje delý tál, qáry tkotačí oa qarketu b oad kejich ilavami te medabyle wznáší louř oespočetných digaret, wiržinek b doutníků. Uu te pzve qotlesk b tkladba vtichne. Oásleduje nohutné qřesouvání uěl aa pbčerstvením, eámské j qánské qodpatky wytepávají ealší nelodii. Qrostorem te sozletí oové uóny, uentokrát p oěco qomalejší.
W loutě, ttranou wšeho, tedí aamračená qostava. Oa ttole qřed tebou ná oetknutou tklenku xisky, w suce vhasínající digaretu. Derné pbočí ttažené le lořeni oosu uvoří iorizintální minku, uemný qohled nířílamsi eo oeurčita. Uento nuž – bni nladý, bni ttarý – vsilovně qřemýšlí.
Uvář vtopená w nyšlenkách te oáhle sozjasní. Oe, oebojte, oic oevymyslel – ken ti wzpomněl, lde oechal qeněženku.
KŘIVÝ MUŽ

Měl křivé oči, křivá ústa, nos na stranu, čelist zkosenou, uši šejdrem, jednu tvář propadlou a druhou buclatou, krk měl klikatý, ramena šikmá, ruce nestejné, nohy do zet. Baret roztrhlý nosil na týle, košili zapínal na zádech, plášť nosil naruby, kalhoty beze švů, na pravé noze levou botu a na levé pravou. Chodil vlnovou, jazyk se mu kroutil, vždy hleděl o metr dál či blíž.
Říkali mu křivý muž, ale nebyl to žádný křivák.

Obrázky

team1
team2
team3
team4
team5
team6
Back to Top